Jižní a střední Vietnam 2017

Červen/červenec 2017 - Budapešť -> Dubaj -> Ho Chi Minh -> Dalat -> Nha Trang -> Hoi An -> Hue -> Ho Chi Minh -> Dubaj -> Budapešť

První cesta do Vietnamu. A rozhodně ne poslední...

“Vietnam je na mapě dlouhá "nudle" připomínající písmeno S. A jak je dlouhý, rozděluje se na několik částí, jelikož každá část země, je úplně jiná!”

Cesta trvala 21 dní, 19 nocí.

Popis cesty:

Z Budapeště přes Dubaj do Ho Chi Minhu. Poté do Dalatu, Nha Trangu, Hoi Anu, Hue a zpět přelet Vietnam Airlines do Ho Chi Minh city. A domů přes Dubaj a Budapešť.

Po roce a půl se vracíme do JV Asie, tentokrát doVietnamu, kde máme v plánu ve 20 dnech procestovat a poznat krásy jižní a centrální části této neuvěřitelně krásné a zajímavé země.

19.6.

Brzy ráno jsme se vydali na další cestu, tentokrát do Vietnamu. Vlakem z Ostravy-Svinova jsme se přesunuli do Budapešti, ubytovali jsme se nedaleko centra a pěšky si prošli toto krásné velkoměsto.

20.6.

Odlet z Budapešti máme až v 16:00, takže jsme požádali o pozdější check out a strávili dopoledne na terase hotelu. Poté nás taxi zavezl na letiště a luxusními aerolinkami Emirates jsme odletěli do Dubaje. Tam jsme přistáli před půlnocí a navazující let byl až za cca 10 hodin, takže nám nezbylo nic jiného, než si najít nějaké místo a přenocovat na sedátku. Ostatně už jsme zvyklí, stejně jsme to měli minulý rok cestou z Afriky

21.6.

Ráno skromná snídaně na letišti, koblížek za stovku je tady to nejlevnější a odlétáme do Vietnamu – Ho Chi Minhova města (neboli Saigonu). Přistáli jsme kolem 7. hodiny večerní. Stmívá se tady kolem 6 večer a právě tady mají období dešťů, takže i vydatně pršelo. Bereme taxi. Když jsme chtěli taxi rezervovat dopředu přes hotel, požadovali 15 dolarů. To je na místní poměry za půl hodinu jízdy moc, proto jsme si odchytli taxi před letištěm sami a domluvili se na ceně 5 dolarů. I toto je celkem dost, ale už jsme chtěli být hlavně na hotelu, navíc silně pršelo, tak jsme se nechali odvézt do hotelu Thien Hai v centru. Krásný čistý hotel s perfektními snídaněmi za cenu 600 Kč za pokoj a noc. Mezitím přestalo pršet, tak jsme se vydali na večeři do ulic. Dá se tady najíst velmi levně, za stovku pro oba s pitím (pepsi, pivo) a hlavním jídlem (nudle, rýže s kuřecím, vepřovým, hovězím, nebo typické vietnamské polévky se vším možným) žádný problém.

22.6.

Probouzíme se do tepajícího velko, teda gigaměsta, řekněme města motorek. Takovou koncentraci malých motorek neuvidíte snad nikde jinde na světě. Je pod mrakem, šílená vlhkost a horko. Déšť tady přichází většinou večer, na krátkou dobu, takže žádný problém. Procházíme tímto úchvatným městem, které nám v mnohém připomíná Bangkok a navštěvujeme mnoho zajímavých míst např. Palác sjednocení (Reunification Palace), katedrálu Notre Dame sousedící s hlavní poštou, která se od svého dokončení v 80. letech 19. století prakticky nezměnila. Nemohli jsme vynechat ani Saigon opera house a pokračovali jsme na nábřeží řeky Saigon dále do Botanické a zoologické zahrady. Oproti nám známým zoologickým zahradám zde zvířata žijí v žalostných podmínkách. Je smutné vidět žirafy nebo slony v mini výbězích v pozadí s kulisami obrovských mrakodrapů Saigonu. Večer jsme si koupili lístky do divadla vodních loutek. Vodní loutky jsou místní vyhlášenou atrakcí jako součást tradiční vietnamské lidové kultury. Celé představení mělo nezapomenutelnou atmosféru a bylo pro nás obrovským zážitkem. Poté jsme navštívili místní největší trh Ben Thanh, kde se dá pořídit opravdu vše. V místní cestovce jsme si na další den koupili jednodenní výlet do chrámu Cao Dai a tunely Cu Chi a zakončili den skvělou vietnamskou večeří.

23.6.

Ráno nás u hotelu vyzvedává autobus a míříme směr chrám Cao Dai, kde se každý den konají bohoslužby. V chrámu nás průvodce vyvedl kolem skupiny hudebníků na jeden z balkónů, odkud jsme bohoslužbu mohli sledovat. Poté odjíždíme dále po silnici vedoucí k tunelům Cu Chi a po cestě se stavujeme do místní restaurace na oběd. Před nástupem do autobusu si Kačka škaredě popálila nohu o výfuk vedle stojící motorky. Není sama. Při cestách Vietnamem jsme potkali mnoho turistů s podobným zraněním. No jo, je to opravdu země milionů motorek a někdy je fakt problém v této motodžungli vyváznout bez bolístky. Tunely Cu Chi patří mezi nejoblíbenější výlety v okolí Ho Chi Minhova města. Sloužili celých 20 let jako skrýš bojovníků Vietkongu a nyní je možno si je s původcem prohlédnout i projít. Kačka je odvážná a dokonce si určitý úsek prošla, člověk se pohybuje v podřepu, všude tma a buhví co… nic pro Marka. Ten čekal venku Po velmi poučné a zajímavé prohlídce se přesouváme zpět do Saigonu a s pomocí slečny z místní cestovky hledáme miniautobusák společnosti Futa express, kde si kupujeme jízdenky na další den a přesun do Dalatu.

24.6.

Ráno čekáme na náš autobus na místním nádražíčku. Přijel minivan, nastoupili jsme a naprosto přeplněný nás odvezl někam na dálnici, kde nás zase i se zavazadly vyložili u krajnice a čekali jsme na lehátkový autobus, kterým jsme se za cca 6 hodin dostali pohodlně do Dalatu. Město Dalat je jedno z nejvyhlášenějších vietnamských horských center ležící v nadmořské výšce 1500 m.n.m. Po příjezdu na autobusové nádraží nás oslovil místní „Easy Rider“ s nabídkou výletů do okolí. Easy Rider je skupina motorkářů, kteří nabízejí turistům výlety na motorce na nejzajímavější místa Dalatu a okolí. Vzali jsme si na něj kontakt a na další dny i domluvili výlety. Dali jsme mu pracovní název XiXao Náš hotel s názvem Melody hotel se nacházel kousek pěšky od autobusáku v nádherném prostředí s úchvatným výhledem na hory. Je pravda, že trošku dále od centra a od všeho dění, ale v naprosto pohádkové krajině.

25.6.

Po skromné vietnamské snídani jsme si odchytili taxi a přesunuli se do centra. Taxi jsou ve Vietnamu velmi cenově dostupné a spolehlivé, využívali jsme je hojně. Řidiči vždy zapnou taxametr a vy přesně víte za kolik jedete. Nechali jsme se vysadit v centru u tržnice a jen jsme zírali na to množství všeho možného, co místní nabízeli k prodeji. Naším hlavním cílem ovšem byl výlet historickým vláčkem do vesnice Trai Mat a chrámu Linh Phuoc Pagoda. Kolem jezera Xuang Huong, nákupního centra a spousty kaváren přicházíme na vlakové nádraží Ga Da Lat z roku 1938, které se dochovalo téměř v nezměněné podobě. Zjišťujeme, že nám vláček ujel a další jede za 2 hodiny. Čas využíváme k relaxu v kavárně, kde zkoušíme místní vyhlášenou kávu Cau Da a čokofondue. Zážitek v podobě jízdy historickým vláčkem do vesnice Trai Mat umocnila jedna z nejkrásnějších pagod, které jsme ve Vietnamu viděli – Linh Phuoc Pagoda. Nemohli jsme vynechat návštěvu Údolí lásky, které se nachází nedaleko Dalatu. Jedná se o nádherné místo plné zeleně, květin a romantických zákoutí, kde si člověk odpočine a zrelaxuje. Náročný den jsme zakončili v centru Dalatu v korejské restauraci.

26.6.

V plánu máme výlet s místním easy riderem XiXaem. Ve smluvený čas ráno nás vyzvedává, sedáme na motorku, XiXao má svoji a jedou se poznat krásy okolí Dalatu. Navštěvujeme postupně květinovou plantáž, zastavujeme na překrásné vyhlídce, nějaký čas trávíme na kávové plantáži s ochutnávkou tzv. weasel coffee – což je vzácná vietnamská káva, jejíž zrna kávy se na farmách podávají lasičkám. Ty zrna pozřou, ale jejich žaludek je nedokáže rozložit. Jak prochází celým trávicím traktem lasiček, jsou zrna kávy speciálně nafermentovaná. Zkoušíme také místní 80% rýžový alkohol. Další zastávkou je farma na zpracování bavlny a konečně Elephant falls neboli sloní vodopády. Návštěva těchto úchvatných vodopádů je celkem dost fyzicky náročná, jelikož musíte zdolat různé převisy, úzké rokliny, abyste se dostali až pod něj. Všude plno bahna, klouže to, takže nakonec jsme byli špinaví od hlavy až k patě, ale nadšení. Vysílení jsme si dali zasloužený oběd a pak jedem směr další zastávka Happy Budha a Linh An Tu Pagoda. XiXao nás vzal také do místní domácnosti, ke košíkářům, kteří nás seznámili s výrobou různých proutěných výrobků. Na cestě zpět nás zastihl hustý liják a byli jsme rádi, že jsme ve zdraví dojeli na hotel. Odměnili jsme se výbornou večeří v italské restauraci v centru Dalatu.

27.6.

Další den nám XiXao domluvil svého kamaráda průvodce, který nás autem vzal na další vzdálená místa okolí Dalatu. První zastávkou byly vodopády Pongour, dále jsme pokračovali na pepřovou a houbovou plantáž až do Chicken minority village, kde jsme od místní ženy nakoupili nějaké výrobky a vydali se k dalším vodopádům Prenn. Zde jsme si dali oběd a prošli si celý areál, který zahrnoval také „turistické atrakce“ jako jízdu na slonech, pštrosech nebo na buvolech. Bohužel jsme zavítali také do minizoo, ze které jsme odcházeli zdrceni. Zvířata zde chovají v naprosto otřesných, děsivých podmínkách. Bylo nám do pláče a byli jsme z toho velmi smutní, jak je možné, že toto týrání ještě nikdo nezakázal. Poslední zastávkou byl vodopád Datanla, kam jsme se dostali bobovou dráhou a poté už zpět do města do korejské restaurace na večeři.

28.6.

Po snídani si dáváme kávičku vedle v restauraci a jdeme pěšky na Robin Hill, kde je stanice lanovky vedoucí k jezeru Tuyen Lam. Lanovka nás asi po 20 minutách jízdy vysadí u místního chrámu Truc Lam a po jeho prohlídce pokračujeme krásnou přírodou k jezeru. Po návratu zpět do města nesmíme vynechat prohlídku letního paláce císaře Bao Daie a známý Crazy House, což byl poslední bod naší cesty Dalatem a další den nás čeká opět s Futou express 4 hodinová cesta do letoviska Nha Trang.

29.6.

Odpoledne po příjezdu do Nha Trangu čekáme na autobusovém nádraží na odvoz do hotelu. Přijíždí minibus, který nás převáží kousek na další miniautobusák, kde opět čekáme na „přípoj“ a poté minivanem odjíždíme do hotelu. Již dopředu přes internet jsme měli koupené místenky na náš další dlouhý noční přesun 13 hodin do Danangu, který nás čeká 1.7. Při čekačce na miniautobusáku jsme si k již rezervovaným dvěma sedadlům v zadní části autobusu ještě dokoupili třetí sedadlo, abychom měli více místa a měli kam odložit příruční zavazadla. Paní za přepážkou na nás nechápavě koukala, proč kupujeme třetí sedadlo, když jsme 2, ale nakonec vše s úsměvem pochopila. Vzhledem k tomu, že cena sedadla za 13 hodin jízdy je jen 200 Kč, tak jsme ty dvě stovky obětovali a pohodlně se vyspali. Přece jen má Marek skoro 2 metry a tísnit se 13 hodin na jednom malém sedadle by bylo hodně náročné. Náš další dočasný domov je krásný Sunny hotel nedaleko pláže. Hotel nás ohromil svou absolutně úžasnou organizací, takový servis při checkinu jsme snad ještě nezažili. Při rezervaci přes booking.com si hotel omylem strhl větší částku než měl, ale vše se vyřešilo k naší spokojenosti – v obálce nám vrátili „přeplatek“ a jako omluvu jsme dostali dražší apartmán. Bonusem Sunny hotelu je možnost využívat střešní bazén v 19. patře sesterského hotelu An Vista. Ohromující výhled na celý Nha Trang nás očaroval. Večeři jsme si dali v místní ruské restauraci, mimochodem, Nha Trang působí jako ruské letovisko. Všude samí rusové, nápisy v ruštině, plno ruských restaurací, barů….

30.6.

Po vydatné snídani bereme taxi a jedeme na výlet na místní největší zajímavost: Chamské věže Po Nagar, dalším plánem jsou bahenní lázně Thap Ba. Bereme tedy zase taxi, pečlivě řidiči vysvětlujeme, kam chceme dovézt, ukazujeme v knize i na navigaci. Kýve hlavou, že rozumí, ale odváží nás několik kilometrů za město k nějakým jiným lázním. To bohužel zjišťujeme až po vysednutí a zaplacení. Takže chytáme další taxi, které nás už odváží správně k Thap Ba. Úžasně jsme zrelaxovali v bahně a několika bazénech a vydáváme se zpět k našemu hotelu, bereme ručníky a jdeme na místní pláž, která se nám vůbec nelíbila a raději se přesouváme k střešnímu bazénu hotelu An Vista. Večer jsme si domluvili v hotelu masáž celého těla a to tedy stálo za to. Totálně nás zničili a polámali

1.7.

Domlouváme si pózdní check out do 18:00. Do té doby relaxujeme v bazénu, dáváme si lehčí večeři v ruské restauraci a obáváme se z nadcházející 13 hodinové jízdy autobusem. Po „checkoutu“ nás po menších problémech a obavách, že odjezd nestihneme vyzvedává u hotelu minivan a jedeme na autobusák, kde je připraven Futa express a naše rezervovaná 3 zadní sedadla. Vyjíždíme v 7 večer a před námi je již zmíněných 13 hodin do Danangu. Jízda byla pohodlná a utekla rychle, Futa je opravdu skvělá společnost a vřele doporučujeme.

2.7.

Brzy ráno nás vítá město Danang. Není to však naše cílová destinace a přesouváme se místním autobusem a následně taxi do města Hoi An a hotelu Estuary villa. Recepční byla velice ochotná a i když jsme měli check in až za několik hodin a náš pokoj s výhledem na řeku nebyl prozatím volný, nechala nás v jiném pokoji se převléct, osprchovat a zrelaxovat. Samozřejmě nás zajímala místní pláž, která byla od nás vzdálena asi 10 minut rychlé chůze. Okamžitě jsme se na ni vydali. Byli jsme nadšeni, několik kilometrů dlouhá, krásná, čistá pláž a průzračné moře, žádné hotely ani rezorty, jen výborná a levná restaurace patřící k našemu hotelu. To je přesně to, co jsme si přáli. Dalším plánem byl výlet do města a poznání jeho památek a zajímavostí. V 16:00 nás tedy nabral hotelový minibus a zavezl nás do centra. Město je mimo jiné vyhlášené skvělými a levnými krejčími, kteří Vám ušijí cokoli v rekordním čase. Nejzajímavější památkou je Japonský krytý most, podívali jsme se i do jednoho z místních kupeckých domů, které tu stojí přes 2 století. Vyzkoušeli jsme vietnamský typický nápoj Nuoc mía, který se vyrábí lisováním cukrové třtiny a rezervovali jsme si výlet v místní cestovce na další den. Městečko je nádherné, má romantickou atmosféru a my tento krásný výlet zakončili jak jinak než skvělou vietnamskou večeří na střeše restaurace na břehu řeky Thu Bon, která městečkem protéká.

3.7.

Jedeme s místní cestovkou na výlet k hlavní turistické památce v této lokalitě – My Son. Jedná se o pozůstatky chamské kultury připomínající nám již známý Angkor Wat v Kambodži. Jsme svědky tradičního tanečního vystoupení vietnamských tanečnic, procházíme se okouzlujícím prostředím My Son a poté nás autobus bere k řece, kde se „naloďujeme“ a plujeme po řece Thu Bon do nedaleké vesničky, kde si prohlížíme místní řemeslné výrobky a pozorujeme jejich výrobu. Loďka nás vysadí kousek od centra Hoi Anu, kde přesedáme na autobus a vyrážíme již s jiným průvodcem do nedalekých Mramorových hor. Hory jsou zdrojem velmi ceněného mramoru, ale také jsou protkány celou řadou jeskyní s mnoha pagodami. Vrcholem je 107 m vysoký Thuy Son, ze kterého je nádherný výhled do okolí. Plni zážitků večer relaxujeme s drinkem v hotelovém bazénu a těšíme se na další, pro nás významný den.

4.7.

A je to tady, 4.7. je pro nás magickým datem – tento den slavíme roční výročí svatby a 10 let spolu. Den je ve znamení relaxu u moře, půjčili jsme si i motorku a projeli se kousek po pobřeží. Večer nás překvapil prudký liják, který netrval dlouho, a proto jsme mohli tento krásný den zakončit večeří v místní rodinné restauraci, kde jsme se seznámili s paní domácí a hráli si s její malou dcerkou.

5.7.

Naše poslední zastávka před návratem do Ho Chi Minhova města bylo město Hue, bývalé hlavní město Vietnamu, kam jsme se přesunuli 3 hodinovou jízdou autobusem. Ubytovali jsme se v hotelu Moonlight a dostali pokoj ve 12. patře s ohromným výhledem na město a řeku. Před prohlídkou města jsme se museli nejprve posilnit a to v Mandarin Cafe, kde nám připravili vskutku skvělou hostinu za pár korun. Pokračovali jsme na prohlídku pevnosti s Císařským městem. Cestou jsme viděli Vlajkovou věž s posvátnými děly a mnoho dalšího. Večeřeli jsme nedaleko našeho hotelu, kde jsme si dali menu o několika chodech. Byly to ale opravdu jednohubky, tak jsme se „dojedli“ v další restauraci, kde jsme si dali pizzu

6.7.

Dnes se těšíme na výlet po okolí Hue, navštívíme několik zajímavých pagod a hrobek. U hotelu nás nabírá autobus a první zastávkou je návštěva jednoho z několika zahradních domů, kde jsme pozváni na čaj. Pokračujeme k pagodě Thien Mu a dále k mauzoleu císaře Minh Manga. Další je mauzoleum císaře Khai Dinha a poslední mauzoleum císaře Tu Duca. Posledním zážitkem tohoto výletu bylo nalodění na malý trajekt a plavba po Řece vůní, která protéká městem Hue. Po vylodění jdeme na jídlo do Mandarin Cafe a sjednáváme si večerní okružní jízdu na místním dopravním prostředku, který připomíná jakési kolo s velkou sedačkou pro turisty.

7.7.

Výletů bylo dost a dnes budeme relaxovat u moře. Bereme taxi a jedeme několik kilometrů za město na pláž Thuan An, kde trávíme téměř celý den. Večer jdeme na procházku kolem Řeky vůní, kde se soustředí většina pouličních prodavačů, což má za následek obrovské množství turistů i místních, kupujících všechno možné. Později večer ještě navštěvujeme Heineken bar a poté už pěšky do hotelu.

8.7.

Loučíme se s Hue i s hotelem a jedeme taxíkem na letiště Hue, kde s Vietnam Airlines letíme cca 1 hodinu zpět do Ho Chi Minhova města. Let byl hladký a přistáváme na nám známém letišti. Hotel New Space, který jsme si rezervovali, stojí v pěším dosahu od letiště. Večeříme v nákupním centru Parkson, odkud je skvělý výhled na přistávající letadla.

9.7.

Bohužel dnešek je naším posledním dnem ve Vietnamu, vyřídili jsme si pózdní check out, na jídlo jsme šli opět do Parkson centra a pak už pěšky na letiště a s Emirates odlet přes Dubaj, kde jsme měli cca 4 hodiny čekačku, do Budapešti a následující den vlakem domů.

Naše cesta Vietnamem byla v mnoha směrech nezapomenutelná. Vietnam nás ohromil snad vším, kulturou, památkami, plážemi, jídlem, skvělými lidmi, prostě vším. Již nyní plánujeme, kdy se tam zase vrátíme a prozkoumáme zase další místa této úchvatné země. M